Tak jak lze skládáním fotografií zvětšit zorný úhel, tak lze vhodným spojením fotografií docílit i úpravy hloubky ostrosti, která pak odpovídá supersvětelným objektivům. Idea spočívá u neměnného objektu v pořízení skupiny fotografií, kdy všechny nastavené hodnoty na fotoaparátu se nemění a jen se fotoaparát posouvá po ploše clony požadovaného supersvětelného objektivu. Clonové otvory jednotlivých snímků by dohromady měly dát plochu clonového otvoru výsledného objektivu. Tvrdou podmínkou pro skládání je, že skutečný objektiv je rektilineární, tedy prostý soudkové vady. V opačném případě se ještě před skládáním musí tato vada odstranit. Skládat lze jen snímky, které plně odpovídají rektilineárnímu objektivu. Během fotografování se nesmí měnit směr osy objektivu. Fotoaparát by měl být během celého snímání zaostřen na stejnou vzdálenost odpovídající vzdálenosti objektu. Pokud jsou dodrženy požadované podmínky, tak skládání výsledných fotografií spočívá jen v jejich posunutí tak, aby se vybraný bod z roviny ostrosti na všech vrstvách překrýval. Pak stačí jen vrstvy prolnout. Rektilinearita a translace fotoaparátu po rovině se zachováním svislice zajistí, že se po složení budou překrývat i všechny ostatní body z roviny ostrosti.
Je zřejmé, že pokud nemáme fotografického robota, tak pro splnění uvedených podmínek je nutno vytvořit nějakou konstrukci, která zaručí, že se fotoaparát bude mezi snímky jen posouvat v požadované rovině a bude splněna rovnoběžnost všech os fotoaparátu.
Zásadní vadou tohoto postupu je, že za určitých okolností je nutno pořídit velké množství fotografií. To vyplývá již z toho, že plocha clony je nepřímo úměrná čtverci clonového čísla. Tedy pro clonu 0,03 z nadpisu a reálnou clonu 5,6 dostaneme počet fotografií 6222. Manuálně neproveditelné, roboticky asi ano, ale životnost fotoaparátu by to rychle vyčerpalo a ruční skládání také problém.
Takže jsem si udělal jen konstrukci a snímek jako, kdy zdaleka nebyla splněna podmínka na pokrytí celé plochy. Spíše to byly jen jednotlivé body z plochy clony superobjektivu. Pokus byl s nafocením stromu v lese pomocí objektivu Sigma 8-16mm f/4,5-5,6 DC HSM na ohnisku 8mm, s clonou 5,6 a počet snímků 99. Tedy se to od požadovaných 6222 dost lišilo, ale i tak došlo během focení ke změně světelných podmínek.
Konstrukce
Výsledek strom C=0,03 (srovnány svislice)
